Nedělní odpoledne na Moravě: léto 2010

Nejsme žádní žurnalisti, jen se s Vámi chceme podělit o to co jsme prožili a kde všude jsme s lodí byli. Myslím, že zde najdete i zajímavé tipy na výlet. Vzhůru do světa, zvedáme kotvy a vyplouváme.

Jeden letní víkend jsme se domluvili s kamarádem Jindrou, že si uděláme pěkný výlet po Moravě (rozumějte, po řece Moravě).

Počasí hlásili pěkné a tak jsem dal Večer vychladit pití a ráno nachystal vše potřebné. Baťak a Moravu od Vnorov až do hradiště znám dobře, ale chtěl jsem jet blíž k Hodonínu. Věděl jsem o jednou sjezdu do vody v Rohatci, a tak jsme nabrali směr Roatec. Česko se nezapřelo, sjezd byl tak zabahněný že Q7 by si ani neškrtla, neriskoval jsem to! Shánění traktoru v neděli po obědě by nebyl moc dobrý nápad, kor na Jižní Moravě. Naštěstí jsem věděl že ve Veselí je sjezd přímo na Baťáku v „přístavišti" a ten je dobře udržovaný a vždy sjízdný. Přejeli jsme tedy do Veselí.
Tam to musí najít snad každý, kupodivu jsou všechny přístaviště dobře značené. Po příjezdu jsem poslal Jindru zaplatit stovku za použití sjezdu a už jsem tam zkušeně manévroval. Sundat zadní plato s RZ a odkurtnovat loď a zajisti naviják není nic složitého, hlavně otázka chvilky. Obdivné pohledy návštěvníků maríny, ale i Jindrovi přítelkyně dodají na sebevědomí. Přípravy na spouštění byly v plném proudu, rychle dát dovnitř ledničku, lyže, lana, vesty, kotvu, fendry, nasadit bimini, prostě všechno je pro nezasvěcené takové exotické, takové cool.

Na veselském přístavišti je vždycky živo, je tam půjčovna malých člunů a jezdí odtud i výletní lodě, pro děti je to velká atrakce. Když jsem viděl jak tam ti mladí kluci stáli a prohlíželi si moji loď (na zdejší poměry je Regal 1800 něco jako superloď), hned sem si vzpomněl sám na sebe před mnoha lety. Spouštění proběhlo hladce, nalodil jsem „posádku", pronesl pár duchaplných řečí o tom, kdo je to kapitán a ještě nějaké obvyklé „bezpečnostní" instrukce co dělat v případě převrácení lodě a dalších nehod. Samozřejmě jsem nevynechal téma obuvi na palubě a po všem jsme konečně mohli vyrazit.

Na Baťáku je povoleno max. 5 Km/h a tak téměř na volnoběh opouštíme marínu, děti ze břehu mávají téměř jako Titanicu. Při vplutí na Baťův kanál se rychlost dramaticky nezvýší a jakoby proti proudu plujeme ke komoře. Komora je od přístaviště jen pár set metrů, ale pokud nevitrimujete tak na 100% chytnete vrtulí pod jediným mostem co tam je, tak jako já, a co je nejhorší ne poprvé. Ne příliš frekventovaná komora se celkem rychle otevírá a vjíždíme dovnitř. Vrata nás zavírají a na druhé straně to začíná bublat. Zvedáme se, jediná dáma na palubě si svléká tričko je bezvětří a svítí sluníčko, prostě výstavní letní den, mezi tím se otevírají vrata, zapínám blower, po chvíli startuji a vyrážíme na řeku.

Morava není moc široká a asi ani hluboká. To nám ale nevadí. Kousek za komorou přidávám plyn a jdeme do skluzu. Posádka se chytá madel a já trimuju. Top speed je tu, 70 Km/h. Vykroužíme pár meandrů a jsme v Uh. Ostrohu. Při vjezdu do další komory otvíráme Colu a mažeme se krémem. Další úsek mám vyzkoušený na lyžování. Mezi Nedakonicemi a Ostrohem je Morava tak akorát na lyžovačku. Otočka sice nepřichází k úvahu, ale lepší než nic. Málem bych zapomněl, na Moravě je dost rybářů a oni lodě přímo „milují" tak se nedivte, když by po Vás něco letělo. Přesunuli jsme se proti proudu k další komoře, ale do ní už nevjedeme. Jindra obléká neoprén a jeho přítelkyně zběsile fotí.

Ona totiž neví, že Jindra je zkušený lyžař, a že už jsme spolu byli mockrát na takových výletech. Hraje si trošku na blbého, což mu jde znamenitě. Mezitím jsem nachystal bradlo a jdeme na to! Jindrovi se moc nechtělo do chladné vody, fakt byla celkem studená, a tak dřepěl na koupacím platu a ptal se jestli by tu někde nebyly schůdky. Velmi rychle se našly ty nejlepší a nejrychlejší schůdky co znám. Jindar zasyčel pár hrdinských slov o teplotě vody a už mu házím bradlo.

Napnul jsem lano, 3 2 1 START, a je z vody venku na lyžích a už jede jak šohaj. Pár machrovinek před dámou a taky pár hezkých fotek na Facebook. 10 minut lyžování mu stačilo, voda fakt zase tak teplá nebyla. V Nedakonicích jsme zašli na záchod i zmrzlinu a hurá domů. Projedeme dvě komory, přístaviště, naložit loď a už byl večer. Pěkné nedělní odpoledne s kamarády určitě stálo za to.